Jan Mraz Santiago

Rozhovor s cyklocestovateľom: Jan Mráz – na favoritovi do Santiaga a k Atlantiku

Cyklocestovanie nie je len o poznávaní nových krajín, ale aj o spoznávaní nových ľudí. Tých som mal, aj vďaka našej spoločnej záľube, v tomto roku možnosť poznať niekoľko. Sú to zaujímaví ľudia so zaujímavými príbehmi, a preto by som vám dnes rád predstavil jedného z nich. Chalan prešiel na starom favoritovi z Čiech do Santiago de Compostela. A nezastavil sa tam, ale pokračoval ďalej až k Atlantiku, na symbolický koniec sveta. Jeho príbeh nájdete v tomto rozhovore.

Jan Mraz Santiago

Zhrň nám, prosím, v krátkosti tvoju cestu. Odkiaľ si vyrazil, kde si plánoval skončiť a kde si naozaj skončil? Koľko dní si bol na ceste a koľko kilometrov si celkovo najazdil? Kadiaľ viedla tvoja trasa?

Vyrazil jsem z Velkého Beranova u Jihlavy v ČR a plán byl dojet hlavně do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Vše poté se stalo už cestou navíc, ale doufal jsem, že zbyde síla jet ještě dále. Nakonec se tak stalo a skončil jsem až ve městě Muxía na břehu Atlantského oceánu. Do Santiaga mi trasa trvala 27 dní a na tzv. Konci světa ve městě Fissterra jsem se octnul 30. den. Do Muxíe jsem se pak dostal 32. den. Poté jsem měl čas se trochu ještě „poflakovat“ a domů jsem se vrátil po 38 dnech. Bude to znít zvláštně, ale tachometr mi ukázal celkem 3333 km. Cesta vedla přes Rakousko, Německo, Švýcarsko, Francii a Španělsko.

Ako si sa dostal k cyklocestovaniu a aká bola tvoja motivácia vydať sa na túto cestu? Prečo práve Santiago?

Nikdy jsem nestrávil na kole déle jak 4 dny a vždy jsem raději běhal. Ani nyní se nepovažuji za cyklistu, pouze za cyklistu amatéra. Už před pár lety jsem chtěl zkusit jen tak z hecu dojet na kole k moři a neodhodlal jsem se k tomu. V roce 2016 jsem přejel na Favoritovi Českou republiku z nejjižnějšího bodu do toho nejsevernějšího a tím to pro mě haslo. Až v roce 2018 jsem se nakonec odhodlal vydat se k moři a zkusit to až k oceánu. Směr do španělského Santiaga, to byl spíše takový podnět k tomu, aby pro mě měla ta cesta alespoň nějaký smysl. Svatojakubská cesta má svá pravidla, kterých jsem se ale příliš nedržel. Nesbíral jsem ani razítka, která by se měla plnit v tzv. Kredenciálu, který pak předložíte v Santiagu a dostanete certifikát o absolvování této cesty. Takže tu cestu za sebou oficiálně vůbec nemám.

Jan Mraz Santiago

Favorit je tvoja srdcovka, či len proste bol po ruke? Nezvažoval si iný bicykel? Ako sa osvedčil?

Favorita mám asi od svých 17 let, kdy mi ho dal dohromady soused. Ležel mu v garáži a on sám je nadšený cyklista a kola občas spravuje přátelům. Favorita jsem tehdy vyměnil za neméně populární Esku. V podstatě jsem si polepšil 🙂 Jiné kolo jsem až do loňského roku nevlastnil a neměl jsem ani potřebu mít jiné. Takže Favorit byl pro tuto cestu jasnou volbou a také trochu výzvou to na něm ujet. Na rovinkách to svištělo a jelo se parádně. Kde to dřelo, to byly samozřejmě kopce. A nemusely to být velehory, zabrat dávaly i ty mírnější, takže mnoho takových svahů jsem musel zkrátka jít pěšky a kolo vést. A ujet těch celých cca 3300 km mělo i ten další důvod – řekl jsem si, že když to celé zvládnu, opravdu si pořídím nový stroj. Svůj slib jsem dodržel.

Ako vyzeral tvoj bežný deň na ceste? Kedy si vstával, kedy si končil, koľko km si denne najazdil?

Denní rutina nastala zpravidla v 6:57, kdy mi zvonil budík a já se těšil na snídani. Kolem 7:30 se vyjíždělo a dal jsem si cíl, že každý den bych chtěl ujet min. 100 km. To jsem plnil každý den kromě asi 3 dnů, kdy jsem skončil lehce pod stovkou. Při každé zastávce následoval kousek čokolády, banán nebo gumoví medvídci 🙂 V poledne pak namazaný chleba, rajče, paprika, sýr, salám. Večer pak vařené těstoviny nebo rýže a nějaká ta konzerva. S jízdou jsem končil zpravidla kolem 16. – 17. hodiny odpoledne, kdy jsem se snažil najít nějaké fajn místo na přespání, hlavně, aby se místo nacházelo u jezera nebo řeky. Tachometr většinou ukazoval mezi 100 – 145 km.

Jan Mraz Santiago

Ktoré miesta alebo krajiny sa ti najviac páčili?

Obecně Rakousko a Švýcarsko se mi moc líbí. Jezdím pravidelně do Alp na různé túry. Takže i nyní jsem se těšil na jejich průjezd, jejich nádherně čisté řeky a jezera a pohledy na zasněžené vrcholky hor. Ve Francii jsem nikdy nebyl, takže i zde jsem očekával nová místa. To samé se týká Španělska. Nedokážu říci, kde by se mi nejvíce líbilo. Tento výlet nebyl tolik o poznání míst, kterých člověk projede nespočet, ale o poznávání sám sebe…

Prišla počas cesty nejaká kríza, keď si zvažoval to vzdať?

Největší krize přišly asi dvě. První hned 5. den, kdy mi opravdu celý den propršelo a jel jsem přes 100 km v dešti. Nakonec jsem večer skončil pod mostem, abych zůstal v úkrytu před případným nočním deštěm. Druhá krize nastala, když jsem opravoval píchnutou duši a chtěl jsem vyměnit sjetou pneumatiku (vezl jsem si jeden náhradní plášť), ale bohužel jsem zjistil, že si vezu plášť se špatným rozměrem (Favorit má specifické rozměry ráfku a já se o kola nikdy nezajímal, takže jsem si před odjezdem objednal z e-shopu špatný rozměr). Při tomto zjištění jsem nadával a netušil jsem, zda budou schopny sjeté pneumatiky zvládnout dalších 1500 km. Přes několik dalších defektů to zvládly až do konce.

Jan Mraz Santiago

Aký bol najintenzívnejší zážitok (pozitívny, či negatívny)?

Negativní – jak už jsem psal – spaní poprvé pod mostem kvůli nepřízni počasí a druhý pak oprava duše a zjištění, že si vezu náhradní plášť úplně zbytečně.

Pozitivní – první dojetí k moři ve městě Méze na jihu Francie, spatření Atlantiku ve městě Bidart na západě Francie, nejintenzivnější byl dojezd do Santiaga a pokleknutí před Katedrálou sv. Jakuba, a dojezd na Konec světa a poté ještě nečekaně do města Muxía, to byly už takové třešničky na dortu jako bonus.

Ako si riešil stravovanie počas cesty? Varíš si?

Ano, vařím na malém plynovém vařiči, který je šikovným pomocníkem. A samozřejmě jsem se nechával zlákat i místními kebaby, hamburgery… Navíc řeším i bezlepkovou dietu, kterou dodržuji a snažím se dodržovat (kvůli zdravotním problémům od svých 2 let), ale naštěstí mám celiakii už mnoho let zklidněnou a nějaké ty prohřešky v podobě burgerů, pečiva a podobně mi nepůsobí žádné potíže.

Jan Mraz Santiago

Spával si prevažne pod širákom. Máš nejaké osvedčené tipy na hľadanie miesta na nocľah? Aby bolo aj sucho aj bezpečne.

Místo hledám vždy především u řeky, jezera či rybníku. Vykoupat se po celodenní jízdě v horkém počasí považuji za dar. A pocit osvěžení a hygieny mi vždy zvedne hrozně moc náladu. A vozím s sebou igelitovou plachtu jako nouzový přístřešek, kdyby šlo do tuhého a nebyl v okolí nějaký úkryt. Několikrát jsem skončil pod mostem, ať už preventivně, anebo i z důvodu večerního deště a poté jsem už na místě zůstal. V bezpečí nejste asi nikdy a nikde, ale po pár nocích si zvyknete, ale jistotu bohužel nemáte.

Akú si bral výbavu a bolo niečo, čo ti chýbalo alebo naopak niečo, čo si vliekol úplne zbytočne?

Základ je asi spacák a karimatka, spánek je důležitý. Oblečení na chladnější večery, vařič, ešus, nůž, čelovku, nějaké ty léky pro případ nouze, zápisník, časopis na čtení, plachtu, jednodenní zásobu jídla, 3 L vody… člověk se naučí minimalizovat a umí si pak vážit toho našeho ,,prasečího luxusu“, který máme běžně doma. Myslím, že jsem vyžil téměř vše, co jsem si vezl. Kromě špatné náhradní pneumatiky 🙂

Jan Mraz Santiago

Zaujímavá bola aj tvoja spiatočná cesta domov. Povedz nám o nej.

Dlouho jsem přemýšlel, jak dostanu Favorita zpět domů. Na kole zpět jsem rozhodně už jet nechtěl. V plánu bylo ho tam i shodit ze skály nebo ho třeba prodat za 10 Euro. Ale to vám srdce stejně nedovolí. Nakonec jsem se spojil přes fb skupinu českých a slovenských řidičů kamionů a dodávek s řidičem Michalem, který měl cestu kolem Santiaga. Vděčím mu za mnohé a dokonce mě s sebou vzal ještě na dva dny do Portugalska, kam mířil vyzvednout zboží, které pak vezl zpět do ČR. Spal jsem dva dny u něho na korbě a kolo se už vezlo. Poté mě odvezl k Madridu, odkud jsem já směřoval domů letecky a mé kolo s ním. Shodou náhod jsem já dojel domů ve středu a Michal mi kolo dovezl hned druhý den, ve čtvrtek. Byla to vše krásná souhra náhod.

Jan Mraz Santiago

Cestuješ často aj autom s bicyklom na streche a robíš výjazdy do okolia. Ktorá forma ti vyhovuje viac? Vydáš sa ešte na mesiac niekam na bicykli? A ak áno, kam ťa to ťahá?

Vydat se znovu na kole někam dále, to je nadále krásná a lákavá představa. Avšak mě už nyní po zkušenostech trochu děsí zdravotní potíže s tím spojené. Asi každý cyklista už zažil svého ,,vlka“ v tříslech, který mě trápil opravdu mnoho. A po příjezdu jsem ještě přes další dva měsíce musel léčit 🙂 A dojet někam dále svými vlastními silami, to je pocit, kterému se nevyrovná nic. Když člověk jede autem, spí v něm, veze si zásoby jídla – to je zase druhá věc, má své zázemí, svůj pocit bezpečí, svoji základnu. A také toho někdy více pozná, co se týče navštívených míst. V dohledné době si nemyslím, že bych se na nějakou delší trasu v sedle bicyklu vydal a spíše budu preferovat to auto s kolem na střeše. Ale kdo ví… 🙂

Děkuji všem čtenářům, kteří dočetli až sem a přeji i vám své úspěšné výzvy, výlety a cesty a především vše ve zdraví!

Mimo jiné mé další výlety a cesty nejen na kole můžete sledovat na facebookové stránce Tou správnou cestou?

Honza, v mene stránky Cyklocesty tiež ďakujem za rozhovor a prajem veľa štastných kilometrov na tvojich cestách 🙂

Jan Mraz Santiago
Print Friendly, PDF & Email
Daj páčik, karma sa ti odmení :)
  •   
  •   
Be the first to comment

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *